KONCEPCE NÁVRHU
Koncept návrhu staví na principu adice, kdy prioritu má doplňování a rozvíjení původního objektu o nové vrstvy před jeho bouráním. Nově navržené intervence vědomě nenapodobují původní historickou strukturu, ale vystupují jako svébytná soudobá vrstva, která se té původní záměrně odlišuje formou i materiálovým řešením. Charakteristické prvky v podobě dynamicky tvarovaných, zakulacených nároží vily jsou v nové vrstvě akcentovány a v ozvěnách opakovány, čímž dochází k přirozenému vizuálnímu prolnutí původní a nové části.

Dispozice školy je tvořena s důrazem na variabilitu, která umožňuje přizpůsobení různým formám výuky, ale i dodatečné využití prostor v odpoledních hodinách pro případné kroužky, terapeutické aktivity i komunitní setkání. Příležitost celodenního využití budovy maximalizuje její společenský potenciál a zajišťuje vysokou ekonomickou i provozní efektivitu.

INTERVENCE
S ohledem na zpracovanou analýzu, specifické požadavky základní školy speciální i celkovou provozní a ekonomickou efektivitu návrh vymezuje tři zásadní stavební intervence.

Sjednocení vstupů
Vstupní prostory v současném stavu neumožňují bezbariérový přístup a postrádají přímou vazbu na hlavní schodiště, které jinak tvoří zachovatelnou vertikální komunikaci celé budovy. Návrh tyto limity odstraňuje vytvořením nové vstupní haly s výtahem na západní straně objektu, přímo propojené se schodišťovým jádrem, čímž zakládá  reprezentativní a bezbariérový komunikační uzel. Odstraněním původního vstupu dochází k uvolnění cenné dispozice ve zvýšeném přízemí, což zvyšuje prostorovou i ekonomickou efektivitu celého řešení. Zamezením vzniku více roztříštěných vstupů zároveň návrh podporuje přehledný a bezpečný provoz školy.

Plnohodnotné zapojení suterénu
Rozsáhlý suterén vily je v současné podobě pro hlavní výukové prostory školy nevyužitelný. Návrh proto počítá s  úpravou terénu na východní straně budovy, která suterénní prostory otevře přirozenému dennímu světlu. Touto intervencí dojde k zásadnímu zvýšení užitné hodnoty podlaží a k vytvoření přímého, bezbariérového propojení se zahradou.

Přístavba
Původní půdní prostor je z důvodu tvarové složitosti, absence denního světla, nízké světlé výšky a nutnosti celkového zateplení pro nový provoz nepoužitelný. Návrh reaguje vytvořením přístavby na severní straně vily, která v úrovni podkroví plynule přechází v nástavbu. Tato nová hmota formálně doplňuje původní vilu  a zároveň dispozičně objekt rozšířuje, čímž  dochází k naplnění požadované kapacity. Tvarově přístavba reaguje na charakteristická zakulacená nároží vily, avšak materiálově se vůči historické substanci jasně vymezuje.